NOVINKY 2011
2015
2014
2013
2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
30.5.2011
V pátek jsem sekala zahradu. To než jsme jeli k tátovi. Ve středu jsem sekala zahradu u táty a v neděli zas doma. Nevím, jestli je to tou rostoucí travní kšticí, ale začala jsem se zaobírat myšlenkou, že najdu někoho, kdo by mi vyrobil dudy, který by hrály v moll. Úplně se vidim. Svítí sluníčko, ptačci štěbetají, příroda pučí a já rejdím po bujném pažitu se sekačkou dudajíc při tom teskně, přeteskně. Protože třikrát do tejdne 1000 metrů a ještě k tomu čtverečných, to už jednoho chytne herdek žalost. Teda.Kluci z kapely navrhujou traktůrek. No mně by se líbil a dětem taky. Ale vyvstává tu logistický problém. Jak ho přepravovat dvakrát týdně na trase Jablonné v P.- Kladno. Googlila jsem, až se ze mě kouřilo, ale žádný vyhledávač nedokázal vyhledat traktůrek distribuovaný běžnými řetězci, který by to vytáh na víc než na 25 km/h. Naštěstí ani neumím spočítat, jak dlouho by mi taková cesta trvala, ale moje intuice mi našeptává, že by to bylo fakt dlouho. A představa jak tři dny nepřetržitě odpovídám na otázku:“A kdy už tam budem?“ mě nezadržitelně tlačí k ještě šílenějšímu řešení, než jsou dudy v moll. A sice realizovat radu Petera Bindera a investovat do sekacího letadla. Jdu si rychle vyklikat, kde se na takový čarostroj dělají pilotní zkoušky.
19.5.2011
Já jsem to nevěděla. Ale náhodou jsem se k tomu proklikala. Existuje věda, která se zabejvá tím, že vědecky potvrzuje a determinuje náhodu a nepředvídatelnost. Celý je to děsně složitý. Můžete totiž měřit a zkoumat a zapisovat výsledky a ty pak porovnávat a statistizovat, jenže když si vemete třeba elektron (což je pro mě asi ta nejdosažitelnější částice k pozorování) a podíváte se na něj, nedej Bůh, abyste ho změřili, tak tím podíváním se ten elektron změní a když na něj juknete podruhý, tak to bude úplně jinej elektron. Vůbec tomu nerozumim. Ale nadchlo mě to. Moniku taky. Hned teorii chování částic a vlnění převedla do teoretické praxe. Obratně vytvořila předpoklad, že z hlediska kvantový mechaniky by Golem klidně ještě moh bejt v synagóze, jenže my ho nevidíme, protože ty částice se zrovna chovaj jako vlnění. A tak jsme my dvě odbornice - kvantové mechaničky rozvíjely jednu hypotézu za druhou a Miloš Dvořáček mě začal oslovovat „Kvarku“. Kvantová mechanika „poskytuje pravděpodobnostní výsledky, protože vesmír je sám pravděpodobnostní spíše než deterministický“, čili všechno je jinak. Ale jedna věc je neměnná. To mi došlo při čtení Leacockovy povídky Síla statistiky. Moni, nenapsal on ji o nás?17.5.2011
Tak Krteček je druhým Čechem po Remkovi, který vyletěl do vesmíru. Vzal ho tam s sebou Andrew Feustel (viz. 15. 12. 2010). Jsem z toho dojatá. Máme totiž neštovice. A ty maj zatraceně dlouhou inkubační dobu. Takže zatraceně dlouho nemůžeme nikam jít. Takže Krteček mi zachraňuje zdravý rozum. Už jsme totiž spotřebovali všechen papír v domě a celý barák je ověšen podle mého názoru nebývale povedenými obrazy mých dětí. Došla nám už běloba, rumělka, okr a indigová modř. Došla nám i hlína, ze které jsme modelovali zvířátka a korálky. Už nám došly i nepomalované korálky. Už nám došly i nenavlečené korálky. Došli nám už i příbuzní, které bychom těmi vkusnými náhrdelníky mohli podarovat. Jen Krteček nedošel. Máme všechny díly třikrát. A mně, jen a jen díky němu, nedošly baterky. Příště by mohl Andrew Feustel vynést na oběžnou dráhu tekutej pudr. Zkusim na něj sehnat mail a navrhnout mu to.10.5.2011
Nové termíny koncertů na červen.9.5.2011
Já bych prostě měla mít od doktora zakázáno chodit nakupovat. Hlavně by mě neměli pouštět do obchodu se stavebninami a příslušenstvím na zahradu. Jénže. My ten hypersupermegamaxiobchoďák máme takřka za barákem. A když se v jednom dni zlámou samy od sebe hned dvě hadice ke sprše, je to jasný znamení, že tam musim. Mívaj tam slevy. Fikaně pokaždý na něco jinýho. Ale tentokrát se nedám zlákat a nekoupím si ani vánoční ozdobičky, ani valchu a ani nic. Na seznam jsem k těm hadicím přidala jen čtyři pytle písku do pískoviště každý à 20kilo, strunu k ruční vyžínačce- radši dvě cívky no a ještě něco dětem pro radost, třeba trochu rašeliny do truhlíků za okny. Dva pytle po osmdesáti kilech by měly stačit. Každýmu jeden, ať se zas nepoperou. Držela jsem se toho seznamu statečně až k pokladnám, ale voni tam měli zahradní svítidýlka na solární pohon za neuvěřitelně, ale neskutečně neuvěřitelně mizivou sumu. V poslední vteřině, než pokladní odpípla i to osmdésátý kilo rašeliny jsem jí ještě stihla nastrkat pod odpípovák šest těch bezva lampiček. No normální prdlouš. Cestou domů jsem se utěšovala tím, že to bude hezký a takový jako útulný ta zahrada, až z trávy za noci bude laškovně tu a tam vystrkovat hlavinku rozzářená žárovka. Než se setmělo, tak to fakt útulný bylo. Ovšem jen padlo šero, začala zahrada přízračnět a přízračnět až mi dočista zpřízračněla téměř do podoby hitchcockovského hřbitova. Snažím se ty lampičky nevyrvat ze země a nějakou dobu to s nima vydržet, když byly tak laciný. Ale nevim. Začínám se tam bát. Doufám, že nám ty hadice ke sprše dlouho vydržej. Říkala mi máma, že tenhle tejden slevili traktory.P.S.: A kocour už má na obojku přívěšek. Stříbrné „C“ se zeleným emailem. Jakpak mu asi říkají? Cicero?
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
2010