NOVINKY 2011
2015
2014
2013
2012
prosinec 2011
listopad 2011
24.11.2011
Napadlo mne, že bych si mohla zase pořídit lesní roh. Lnu totiž neodvratnou náklonností k žesťovým nástrojům. V dětství jsem na něj hrávala a dokonce jsem jeden vlastnila. Koupil mi jej dědeček od vysloužilého vesnického muzikanta pana Prokopa. Transakce proběhla na našem dvorečku v Jeníkovicích a cena byla 150 Kčs a deset vajec. Předávka se uskutečnila přes plot. Užila jsem si s tím nástrojem mnohá alotria. Dodnes s vlhnoucími očky vzpomínám, jak jsme s Mejnou vyprávěly spolužákům, že jsme vzaly „roha“ z frániny a pubescentně jsme se chechtaly, že jsme za hrdinkyně dne. Protože to všichni pochopitelně pochopili tak, že jsme byly za školou. Ovšem nástroj byl bez futrálu, pročež skončil špatně. O několik desítek let později mi jej prokop kolega v divadle. Zbyl mi jen nátrubek. Můj osobní i profesní život dospěl totiž do stádia přelomových změn. Sotva jsme s Miloškem oslavili v bratislavské restauraci na vrcholku věže Nového mostu konec našeho velekrásného spoluúčinkování, dohodli jsme se i s ostatními členy našeho spolku na jeho rozpuštění a vypuštění. A to si žádá odměny. Odměnila jsem se tudíž novými spoluhráči a sice Josefem Štěpánkem (kytara, steel kytara, mandolina a vůbec všechno, na co se dá drnkat), Janem Cidlinským (basová kytara, kontrabas, housle) a Davidem Landštofem (notoricky úžasné bicí). A tak bych si mohla dopřát i tu waldhornu. Již jsem i omrkla cenové relace, v jakých se dnes pohybují kupní práva na tohoto krále žesťů. Těch 150 Kčs jsem vyštrachala ze zapomenutého prasátka a projíždím teď internetové nabídky biofarmářů, abych sehnala i těch deset domácích vajec velikosti „M“. A tak bych to tak šácla, že se na mne řítí nebývale nové události. Kupředu, tedy!11.11.2011
Nevím, jestli znáte tu povídku, ve které manžel doháněl svou choť k šílenství tím, že se na večírcích bavil zalezením do kouta, kde si sám pro sebe zadržoval dech, nebo jen tak násobil. Mám pro něj pochopení. Já si kupříkladu dělím třemi. Trojka je mi prostě neovladatelně sympatická. Na posledním dýchánku, který jsem absolvovala u Mejny, to na mě ruplo. Dělím si třemi kilometry, které mne dělí od cíle cesty, ponožky, které strkám do pračky, kousky cibule do guláše, espézetky a cokoliv, co obsahuje alespoň dvě číslice. Dělá mi to dobře. Mejnu to neděsí, prostě počká, až si vydělím, co potřebuju a pak mě odtáhne za kulturou. Ochutnala jsem tak díky ní před dvaceti lety Sladký život na Dlabačově, propadla kouzlu Magorových básní a nedávno mě dostrkala na Pinu. Nalákala mě na to, že je to ve 3D. A já jsem od té chvíle zacyklená v youtubovém potrubí a dělím si třemi počet členů nejrůznějších baletních souborů. A je to krása. A legrace. Děkuju ti, Mejno!3.11.2011
Nové termíny koncertů na prosinec.2.11.2011
Soused je rybář a tak si založil na zahradě rybníček, do kterého vypouští své úlovky. Onehdy přišel Pepino celej zmáčenej. Kapra žádnýho naštěstí nepřinesl a já pevně doufám, že toto plemeno nepatří k brodivým, nebo co hůř vodním. Nechtěla bych mít k snídani, k obědu i k večeři upytlačené ryby. Dneska Pepino zbuntoval fenku onoho souseda a společně zryli jejich záhon čerstvě osazený česnekem. A tak soused přišel, jestli prej napůl nekoupíme elektrickej ohradník. Představa dětí, ohradníku a psa na jedné zahradě mě přivádí na myšlenku odstěhovat se na Měsíc. Nebo na dva. Psala mi redaktorka ze Světa psů, jestli by mohli otisknout můj článek o soužití s irským teriérem (30.9.2011). Dost mě to potěšilo. Jen nevím, jestli by se ten článek neměl otisknout spíš v Našem letectví, protože jednak Pepino je děsný éro a jednak já z něj brzo vyletím z kůže. Taky by chtěli otisknout nějakou fotku mého zrzouna, jenže všechny fotky, kterých je účasten vypadají hodně impressionisticky, některé kubisticky a v nejlepším případě je to dada. Mno. Tak abyste pořád jen nečetli moje stesky na pejska, kterého nesmírně oblibuji, přikládám k nahlédnutí a naslechnutí písničky talentovaného básníka a písničkáře Jakuba Čermáka. První se jmenuje Měsíc a voda - tu přikládám na počest Pepina a jeho zmáčeného kožichu. Druhá se jmenuje Znamení Fénixe a tu umisťuji na počest všech kaprů v sousedově rybníčku, kteří jako Fénix vstali z popela, který po sobě zanechává Pepino v loveckém rauši. A pak ještě text U stínu Marie panny. Protože je krásnej.říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
2010