NOVINKY 2012
2015
2014
2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
září 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
30.6.2012
Je léto, jsou prázdniny. A my už konečně máme terasu. Vztyčila jsem na ní altánek zakoupený v nejmenovaném řetězci se stavebním materiálem a spíme v něm. Já a děti. Když jsem konečně dostavěla půdní vestavbu, zjistilo se, že spodní patro, které jsem rekonstruovala před šesti lety má elektriku taženou v hliníku a jutě. Bezva zpráva pro pojišťovnu a ještě lepší pro mne. Nezbývalo mi, než rozkopat již jednou rozkopané. Přiznávám se, že jsem se z toho zhroutila. Překvapivě nikoli v okamžiku, kdy vzduchem létaly roztomile červené částečky jemného cihlového prachu a usedavě ulpívaly na všem, co uznaly za usazeníhodné, leč v okamžiku, kdy hodní elektrikáři stěhovali šuplíky s mým spodním prádlem do patra. Byla jsem jim vděčná, že to dělají, protože ty šuplíky jsou fakt bytelný a já je fakt neunesu. Ukázalo se však, že neunesu ani onu naprostou ztrátu intimity, kterou pociťuji již rok (nebo dva?). Žiji v domě nepřetržitě s partou řemeslníků, kteří jsou svědky všech mých hysterických výpadů vůči dětem, které nemohu přimět k úklidu, jsou svědkem mých neumytých vlasů i těch právě umytých, v pyžamu jsem byla přistižena nesčetněkrát, stejně tak i klející nad rozkousanými botami, nefungující sekačkou, s droždím na obličeji jsem se již také předvedla a tak mi toho zbývá věru málo, o co bych se s nimi nepodělila. A zítra v tom rozkopaném domě nechám svoji maminku. David Koněra Landštof se totiž stal producentem a vymyslel bezva desku. Wabi Daněk nazpívá staré trampské písničky. Hudsonský šífy a tak. Prostě bezva. A já mám tu čest zazpívat si s Wabim Laredo a sama Hejno vran. Písničku, kterou milovala Zuzka Navarová. A Josef Kuki Štěpánek to senzačně zaranžoval. Dali dohromady neuvěřitelný muzikanty a celý se to bude natáčet jako živák ve srubu v Orlickejch horách. Pojedu tam jako Chichewa T.S. Maminka byla za mlada také trampkou. Dokonce mne coby malé robě brávali na osadu s sebou. Připravila jsem tedy na terase ohniště, nad něj instalovala kotlík s trojnožkou a budu doufat, že v mamince zůstal dobrodružný duch a ona pojme ten rozkopaný dům jako trampování v Sierra Nevadě a nebude mi do smrti vyčítat můj zbabělý útěk do pohodlí kanadského srubu. A navíc na terase se spí senzačně.P.S. Pokud někdo z Vás nemusí spát na terase, trampovat v Sierra Nevadě, nebo přebývat v kanadském srubu a zároveň se zajímá o kvantovou fyziku, poskytuji odkaz na senzační film, který velmi vtipně osvětluje její základní principy. Hezké prázdniny!
15.6.2012
V počtech jsem slabá. I když to asi není to správné slovo. Čísla se mi rozkládají na naprosto podivné střepiny a já je dohromady skládám poněkud nepochopitelným způsobem. Kupříkladu prostý součin 4x8. Nejsem schopna ve vteřině vypálit, kolik to je, ale připadá mi zajímavé, že ta čtyřka se do té osmičky vejde dvakrát a ta dvojka je v té čtyřce taky dvakrát. Z čehož logicky vyplývá, že když jsou tam dvě dvojky, tak 4x8 prostě musí být 22. Nebo kupříkladu takové datum 12.6.2012. To je paráda. Vydělím-li poslední číslici roku 2012 – tj. dvanáctku první číslicí téhož roku- tj. dvojkou, vyjde mi číslo 6, což je současně i číslo právě probíhajícího měsíce. Zároveň 1+2 je neoddiskutovatelně 3 a trojka je v šestce dvakrát. Současně den, tedy dvanáctý den a dvanáctý rok je tam také dvakrát. No a 6 (měsíc) děleno 3 (součet 1+2- den a zároveň rok) je dvě. Je tam ještě spousta dalších zajímavých souvislostí, kterými Vás nechci obtěžovat, jen dokumentuji, že jsem prdlá. Je to naprosto neškodná odchylka od normálu, jen mi to působí potíže v běžném životě. Když se kupříkladu řekne, že do Bruselu odjíždíme 11.6. 2012, já si z toho hned udělám 12.6., protože 11= 1+1 a to je přece dvě, takže dvanáctýho, zcela evidentně. Naštěstí moji spoluhráči i moje manažerka o této úchylce vědí, takže mi několikrát denně telefonují, aby mne informovali o tom, kolikátého dneska je a kdy jedeme. Zapamatovat si v kolik, to už je nad mé možnosti (17h převedeno do normální mluvy je přece sedm večer, samozřejmě). Nakonec se tedy týmu deseti lidí podařilo dostat mne do auta v určený den a téměř přesně i v určenou hodinu a já se tak mohla výletem do Bruselu obohatit o nové zkušenosti. Teď tedy vím, že mi chutnají mořské plody, líbí se mi Bruselská krajka a že film „Zločin a la Neapol“ si už nikdy nepustím. (Jeho shlédnutí během jízdy v autě nám z cesty udělalo skutečné utrpení. Děleno osmi.). Prokousávám se bruselskými pralinkami a myslím na jedno brazilské přísloví, které praví, že „Co je dobré, je buď hřích, nebo se po tom tloustne.“. Doufám, že diváci, kteří shlédli náš bruselský koncert odcházeli hříšně krásnější alespoň o 5 kilo. A teď Klatovy, Praha, Sedlčany, Chotěmice! Hurá!!!! Těšíme se!!!!květen 2012
duben 2012
březen 2012
únor 2012
leden 2012
2011
2010